1. Srdce moravkých Kopanic

Lidé z Kopanic se vždycky scházeli do Hrozenkova, přiváděly je sem různé důvody. Chodili do kostela, na hřbitov, do školy, na autobus, na nákupy, do hospody, nebo také třeba do mlýna, ale i za zábavou nebo od  50. a 60. let do družstva a na statek.  Vyšívačky ze Žítkové vzpomínají, že se chodilo do Hrozenkova i třeba na bavlnky pro vyšívání kopaničářských výšivek.

Škola

Až do druhé světové války byl v Hrozenkově pouze nižší stupeň obecné školy. Na vyšší stupeň musely děti docházet pěšky až do Bojkovic vzdálených asi 12 km. Tam však nechodily všechny děti, jen některé a nebylo jich mnoho. Po válce již na Pile (Rovně), v prostorách bývalé německé celnice, probíhala výuka pro první i druhý stupeň.  Dokonce prý bylo tolik dětí, že se musely ve škole střídat na dvě směny. V roce 1956 pak byla dokončena nová školní budova nad obcí ve směru na Uherský Brod, ve které se učí dodnes.  

Zábava

Zábavy se na kopanicích odbývaly nejdříve jen tak v chalupách nebo venku. Později sloužila pro zábavy hospoda se sálem, která stála v místech, kde je dnes kulturní dům. Byla tam i kuželna.