4. Voda na Kopanicích

„Není vzácnějšího nápoje, než malý pramínek chladivé vody ze skály pod vrcholem, kam jste v horku stoupali hodinovým pochodem. Ty ještě chutnější se navíc někde skrývají v úžlabinách a musíte je hledat dalších deset patnáct minut.  A ty úplně nejlepší na vás teprve čekají někde v krásných zelených údolích Moravsko-slovenského pomezí. Je to především voda ve všech podobách – lesklá zrcátka studánek. Bublající prameny a pramínky, stružky přes lesní cestu, kyselky s mírně železitou vodou, všechny zdroje životodárné tekutiny, která nás na Kopanice přivedla a bez které by tu nemohl být život.“ (A. Bartošíková: Za studánkami BK, str. 6) 

Zdejší léčitelky (bohyně) používaly vodu z určitých míst nebo vodu speciálně upravenou i pro léčení a některé léčebné či ozdravné rituály. Dochovaly se záznamy třeba o blahodárných účincích  schodnicové vody (vody ze soutoku potoků či pramenů) nebo tzv. uhlíčkové vody (voda, v níž byly ponořeny žhavé uhlíky).  Velký význam pro zdejší věřící měla také svěcená voda.

Na některých místech na Kopanicích je vody dost např. na Žítkové a málem při každém kopnutí do země vytryskne pramen. Na jiných zase jsou studny dokonce i přes 30 m hluboké. Voda pomáhala lidem i při zpracování obilí. Vodní mlýny byly ve Starém Hrozenkově i ve Vápenicích. Někdy však voda přinesla na Kopanice i zkázu.